11.1 C
Brno
Úterý, 4 října, 2022

Listová zelenina je typickou jarní zeleninou, dopřát si ji však můžeme celoročně

Typickým obdobím pro pěstování salátů je jaro. Listovou zeleninu, kam řadíme kromě salátů i kozlík či rukolu, si však můžeme vypěstovat celoročně.

Různé listové saláty

Listy, které používáme do salátů, jsou nejlépe po odtržení. Jsou křehké, jemné, křupavé. Proč se omezovat na jejich pěstování výlučně na jaře, kdy tyto dobroty z vlastní zahrady můžeme sklízet doslova celoročně?

S výsevy začínáme již v únoru

S plánováním a také některými výsevy začneme už v únoru. Na začátku sezóny si umíme pochutnat na mikrobylinkách, například na ředkvičkách a řeřiše, které můžeme konzumovat již pět až sedm dní po vysetí do misky. Za šest týdnů od výsevu sklízíme trhací salát, takzvaný „baby leaf“. Odtrháváme mladě čerstvé lístky, přičemž rostlinu ponecháme na stanovišti, kde dorostou další.

Později koncem jara až do léta budou postupně dorůstat hlávkový a kadeřavý salát, šťavel, špenát, jakož i ledový a římský salát či pak-choi. Kromě toho lze do různých salátových směsí přimíchat i mladé lístky ředkvičky, kedlubny nebo kadeřavé kapusty.

Na podzim sklízíme kudrnaté saláty, čekanky a vyséváme polní salát – kozlík, který sklízíme v zimě. A pokud si začátkem léta vysejeme i salátovou čekanku a její kořeny na podzim uskladníme ve sklepě, můžeme je během zimních měsíců rychlit a také takto si obohatit salátovou mísu.

Salát na záhonu

Postupný výsev a smíšené výsadby

Všechno, co potřebujeme, je seznam svých oblíbených listových zelenin. Nebojme se k nim přidat i pár rostlin na vyzkoušení, které známe zatím jen z časopisů, knih či obchodů.

Důležitým pravidlem pro postupnou sklizeň je, že mnohé odrůdy vyséváme a vysazujeme postupně a ne najednou celý sáček, jinak můžeme mít nárazově problém se spotřebováním úrody. Velkým plusem většiny salátových a listových zelenin je, že se velmi dobře hodí do smíšených výsadeb. Pěstujeme je i jako předplodinu či následnou plodinu.

List salátu s kapkami vody

Jak připravit záhon?

Než začneme s výsevy, případně s výsadbou předpěstovaných sazenic, připravíme si záhon. Odplevelíme ho, přerýváme a vysypeme na něj vrstvu prosetého kompostu, kterou ještě hráběmi lehce zapravíme do vrchní části půdy. Po odplevelení však můžeme postupovat i opačně – nejprve rozvrstvíme kompost a záhon zrýlíme, čímž se dostane i do nižších vrstev půdy.

Některé odrůdy vyséváme ven na záhon již v únoru. Několik dní před výsevem půdu zakryjeme polyethylenem, aby ji přehřálo slunce. Po výsevu polyethylen nahradíme na několik dní bílou netkanou textilií, která půdu a klíčící rostliny chrání před nízkými teplotami.

Dobrým řešením je i postupný výsev do pařeniště, kde necháváme část rostlin dorůst až do sklizně a část postupně vysazujeme ven na stanoviště, brzy na jaře i do fóliovníku či skleníku. Správně zhotovené pařeniště ohřívá horní vrstvu půdy odspodu rozkladem organických látek a nahoře díky slunečnímu záření. V tomto období můžeme vysévat či pod sklo vysazovat i chladnomilné bylinky a koření, které dobře uplatníme v salátech, jako jsou pažitka a listová petržel.

- Komerční sdělení-magazín

Mohlo by vás zajímat

- Komerční sdělení-magazín
- Komerční sdělení-PR články
- Komerční sdělení-magazín

Doporučené články z rubriky

- Komerční sdělení-aktuality